Jaký děd, takový otec a jaký otec, takový syn!

Pavla mi dnes ráno poslala fotku s lakonickým komentářem, o kterou se musím podělit!

"Zasedl ti místo a čte si u snídaně!"

Faktem ale je, že si Lukáš čte v posledním čísle Harmonie, tedy v časopisu o vážné hudbě, takže ačkoli se u jídla číst nemá, vše je na nejlepší cestě :-)

Práce s jazykem

Lukáš se začal nořit do tajů češtiny. Jaksi samovolně objevil, že v našem rodném jazyce funguje něco jako vzory. A hned si sám začal odvozovat tvary, které navazují na slova, našemu lingvistovi již známá. Logiku má naprosto neprůstřelnou a jasnou. Má tři jednoduchá pravidla:

• Odposlechnu si originál.
• Vytvořím vlastní verzi a podlé té tvaruji všechna ostatní slova.
• Protože čeština je jazyk výjimek, sem tam si do zaběhnutého řádu střihnu něco osvěžujícího.

Celý postup nyní názorně ilustrujeme na příkladu:

Ad. 1: odposlech originálu: "Lukáši, řekni 'máma'." Odpověď: "Máma."

Ad. 2: tvorba vlastní verze: "A teď, Lukáši, řekni 'maminka'." Odpověď: "Mamíma". Naprosto stejně následně tvoří dvojice slov:

                táta - tatíta

                bába - babíba

Ad. 3: odchylka z pravidla: Když ale zákonitě dojde na dědečka, Lukáš náhle vykolejí ze zaběhlého systému. Krátce se zamyslí a namísto očekávatelného "dědída" ze sebe náhle vysype: "Dědek!"

Rodina, zvláště mužská část v tu chvíli pochopitelně jásá, co nám to tu roste za nového Jungmanna.