úterý 25. prosince 2018

Vánoce 2018

Letos jsme měli docela netradiční Vánoce. Oproti letům minulým jsme zůstali doma! Takže jsme měli salát a rybu (štiku a candáta), pořádný stromeček (ten cestovní jsme dali do předsíně) a dokonce se k nám přidal děda Fík.




Dlouhé čekání jsme si každý zkracoval jinak.
Lukáš si stavěl dřevěnou čepici.

Detail filigránské konstrukce.


Franta gaučoval.

Pavla popíjela čaj.

Já jsem si vyráběl ozdoby na stromek z dárku od Indiána.

Skoro celý stromek

Děti si svoje čokoládové ozdoby, které nám věnoval soused Honza, zavěsily dolů. Aby k nim měly snadný přístup. 

Já obsadil vyšší patro.

Na Štědrý den už s nimi nebylo k vydržení. Proměnili se v učiněné čerty.

Lukáš se rozhodl, že se pokusí Ježíška uplatit.

Všichni byli nakonec spokojeni - máma hrnec, táta knížku, děda tablet a kluci raketu a lego.
Co víc chtít?
Šťastné a veselé!

středa 5. září 2018

Poprvé do školy

Tak 3. září 2018 nastoupil Lukáš školní docházku. První den byl lehoučký, děti měly jen jednu hodinu, během které se měly předsdtavit a říct o sobě pár informací. Lukáš se nijak nebál, dokonce se hlásil oběma rukama (jak vidno z jedné fotografie). Prohlásil: "Já jsem Lukáš, mám rád les a chci, abyste mi říkali Luky."

Odpoledne si doma sedl do gauče, na chvíli se zamyslel a pak si sám pro sebe řekl: "Ty brďo, tak já byl poprvé ve škole. Teď už půjdu poprvé jenom do práce!"

Domů děti dostaly úkol, namalovat to, co mají rády. Večer ho pečlivě udělal, ale ráno, když jsem mu připomínal, že si ho má vzít byl překvapen: "To nestačí, že jsem to udělal? To se musí nosit do školy?" Má se prostě báječně!


Končí první etapa. Indiánské péro leží smutně na silnici.

Ale těšíme se!!!



Dospělých přišlo do školy víc, než dětí.
(Foto: ZŠ Boršov)


Obě paní učitelky. Která bude učit Lukyho, to se ještě neví.
(Foto: ZŠ Boršov)

Luky si zatím sedí pěkně u okna.
(Foto: ZŠ Boršov)

Já, já se hlásím.
Pro jistotu oběma rukama.
(Foto: ZŠ Boršov)

neděle 12. srpna 2018

Za korunou Blanského lesa

Podle informační cedule pod vrcholem Kluka je tento velikán považován za "K2 Blanského lesa".

Rozhodli jsme se v rekordním čase sesbírat kompletní Korunu Blanského lesa.

Začali jsme Kádvojkou, tedy Klukem. Vzhledem k nižší fyzické náročnosti, ovšem mnohem vyšší náročnosti technické, jsme první výpravu uspořádali nalehko. To znamená žádný podpůrný tým, žádné kyslíkové lahve a dokonce i máma zůstala doma. 

Závěrečný "Hillaryho výšvih" je opravdu lahůdkou a celé expedici dal mimořádně zabrat. Nicméně jsme jej zdolali a radost z pokoření vrcholu byla veliká. (Ze sušenek z batohu ale ještě větší).

Sestup nás prověřil důkladně. Absolvovali jsme dva ostré pády, suťová pole nám porážku hory vracela, takže jsme na sestup vzpomínali ještě několik dní.

Ihned po regeneraci, tedy týden po Kluku jsme vyrazili na Everest - Kleť. To je výstup zcela jiného charakteru. Hora je dlouhá a pro výstup je rozsáhlý expediční tým velkou výhodou. Vzali jsme tedy sebou mámu a najali šerpy.

Tempo postupu pralesem a kamenitým terénem jsme přizpůsobili nováčkovi. Ten šel na hranici svých možností, ale nepolevil, Tam, kde si jiní zbaběle vozí zadek tam Fanda snil, s hlavou v oblacích. Celý tým neuhnul a po vlastních sešel nakonec i do základního tábora. Vše jistě díky tomu, že nás podporovala máma! 

Kluci jsou hrdinové.

Zahájení výstupu na Kluka.

Krátký odpočinek

Cestou jsme se věnovali i přírodovědným výzkumům.

Kousek pod vrcholem

Hillaryho výšvih

Frantův nástup do stěny

Je to opravdu složitá část.

Znavený horolezec

Vrcholové foto

Sestup

O týden později na Kleti

Šerpové - Brčko a Pavla

V pralese

Krásná cesta

Franta nabírá síly.

A jsme v nebi.

Zahlédli jsme i Alpy.

Máma všechno podporuje a drží v dlaních.

neděle 6. května 2018

Na vodu!

Přišel květen, řeka je ještě relativně vodákuprázdná, tak jsme naložili lodě. Ještě že jich má´naše rodina plno - nakonec nás zachránila dědova Vydra. V desetr dopoledne, jsme ze Zlatky vyrazili na krásnou plavbu až domu.

Po ránu bylo ještě docela frišno, ale dali jsme placky, zapádlovali, trochu lodím odřeli dno a za tři hodinky jsme byli v cíli. Kluci si zachytali ryby a my ostatní slunce a pohodu. 


Kousek za Zlatkou

Fanda to zvládal dobře.
 
Lukáš už je ostřílenej mořskej vlk.

Na řece bylo málo vodáků, v řece zase vody.

Ani kolo kolo mlýnský, za čtyři rýnský se netočilo.

Jakej otec, takovej ... taková dcera!

Je jaro!

Tak na něj!

V plackárně už bylo otevřeno.


Franta v lodi vydržel, ale občas mu...

...trochu kapalo na karbid!

Pampelišky mají po sezóně.
Asi proto hlásili ráno v nejmenovaném pražském rádiu,
kterak uvařit pampeliškový med.
(My máme zásobu slušnou!)

Jedeme vstříc létu.



středa 18. dubna 2018

V rekonvalescenci

Oba naši hoši jsou v rekonvalescenci, ale jejich stav se lepší z minuty na minutu. Takže jim Pavla dovolila i pobyt venku, na jarním sluníčku. Lukáš chvíli vařil ve stínu borovice a pak se věnoval inventarizaci svého zbrojního arzenálu. Myslím, že je připraven na jakáýkoli boj!


Odpočinek po náročném dni - Phineas & Ferb v televizi.
Moc inteligentně u toho chlapci nevypadají!

Náhled do naší zbrojnice.

Konečně může vydechnout i máma.